Ať žije republika (1965)

Ať žije republika
73 %
 
 

Další název: Já a Julina a konec velké války; Long Live the Republic! (Me and Julina and the End of the Great War)

    Žánr: příběh / válečný / drama
    Země: Československo
    Premiéra v ČR: 5.11.1965        
    Délka: 134 min.
„Chlapec, kobyla a konec velké války.“
Dvoudílný cinemaskopický snímek byl natočen k příležitosti dvacátého výročí osvobození Československa. Místo schematické oslavy hrdinství Rudé armády však válečné drama Karla Kachyni nabídlo nelichotivý obraz malé moravské vesnice plné chamtivosti a sobectví, který je nahlížený očima dvanáctiletého chlapce.
Režisér Karel Kachyňa natočil podle scénářů či námětů Jana Procházky patnáct filmů. V pořadí šestým z nich je snímek Ať žije republika, který se stal jedním z nejdražších československých filmových projektů 60. let. Ambiciózní válečný velkofilm natočený na širokoúhlý formát je příběhem mapujícím osvobození malé moravské vesnice, do kterého Jan Procházka zakomponoval vlastní autobiografické vzpomínky z dětství.
Prostřednictvím dvanáctiletého vesnického outsidera Oldřicha přezdívaného Pinďa diváci sledují, jak se z bývalých přisluhovačů okupantů a politicky netečných sedláků stávají uvědomělí vlastenci. S blížícím se koncem války však vesničany straší obava z rekvírování hospodářských zvířat Rudou armádou. Proto také Pinďa, stejně jako ostatní chlapci z vesnice, vyrazí ukrýt do lesa kobylu Julču, dokud se fronta nepřežene.
O koně ho ale připraví trojice prchajících německých vojáků a chlapec se bojí vrátit domů, protože očekává brutální výprask od despotického otce. Jeho jedinou oporou v tvrdém světě plném bití a šikany je kromě milující matky pacholek Cyril Vitlich, jemuž lhostejnost a vypočítavost vesničanů zničila život a dovedla jeho ženu k sebevraždě. Kvůli špatnému svědomí vesnice je Cyril na konci války označen za kolaboranta a je za to také „po zásluze" potrestán.
Jednoduchý příběh vyprávěný z pohledu dětského hrdiny Kachyňa obohatil Pinďovými retrospektivními vzpomínkami i vizuálně nespoutanými snovými sekvencemi, které narušují lineární tok vyprávění. Především proto Kachyňův snímek vzbudil po svém uvedení do kin menší ohlas, než se očekávalo. Daleko většího uznání se mu dostalo v zahraničí, nicméně v roce 1970 byl stažen z distribuce a skončil na dvacet let v trezoru. Po sametové revoluci stále tento film zůstává neprávem v ústraní, neboť se z Kachyňovy produkce 60. let neporovnatelně většímu zájmu těší slavnější snímky Kočár do Vídně (1966) nebo Ucho (1970).

Jan Šulc
LFŠ 2015

režie:
Karel Kachyňa
 
 
hraje:
Zdeněk Lstibůrek (Olin Vařeka zvaný Pinďa), Vlado Müller (Oldřichův otec), František Golyšev (biskup/německý důstojník), J. Vagrčka (Ludvík), J. Štegr (učitel), A. Vocílka (veterinář), Doubravka Svobodová (veterinářova žena), Karel Kachyňa (František Nebozes, majitel auto-veterána), Miloš Nesvadba (německý důstojník), Frank Argus (německý důstojník), Martin Fila (německý důstojník), Alex Jandouš (německý důstojník), Vlado Kabeláč (německý důstojník), Josef Bárta (handlíř), Ilona Kubásková (pokladní cirkusu), Jan Kraus (hlas Pindi), Gustáv Valach (pacholek Cyril Vitlich), Jurij Nazarov (sovětský důstojník), Iva Janžurová (Bertýna Petrželová), Jindra Rathová (Vitlichova žena), Jaroslava Vysloužilová (Veverka), Eduard Bredun (ruský voják Vasilij), Jiří Chmelař (sedlák Vašák), Josef Karlík (sedlák Kaderka), Vlastimil Stach (sedlák Čumát), Naděžda Gajerová (Oldřichova matka), Pavel Wuršer (sedlák Rez), Jan Handt (Vašákův syn), Vlastimil Kadeřábek (Kaderkův syn), Miroslav Lerche (Rezův syn), Jaroslav Urban (Čumátův syn), Milan Jedlička (Niklík), P. Bohdanecký (Ruda, Niklíkův syn), O. Lozan (Pepek Puma), J. Kozel (Bedřa), Alena Černá (Anča), Štěpán Zemánek (zedník Josef Petržela, otec Bertýn), K. Patek (Singer), Jindřiška Gabriela Preissová (Singerová), Zdeněk Jarolímek (čeledín u Singerových), V. Podolák (farář), František Šolc (kostelník), Vít Olmer (německý voják), Oto Ševčík (německý voják), Zdeněk Martínek (německý voják), Ivan Renč (německý voják), Josef Vorel (německý voják)
 
 
námět:
Jan Procházka
 
 
scénář:
Jan Procházka, Karel Kachyňa (i technický)
 
 
kamera:
Jaromír Šofr
 
 
hudba:
Jan Novák
 
 
výprava-architekt:
Leo Karen
 
 
kostýmy:
Ester Krumbachová, Olga Dimitrovová, Vlastimil Hasala, Věra Kubíková
 
 
střih:
Miroslav Hájek
 
 
zvuk:
Jiří Lenoch
 
 
II. kamera:
Jiří Macháně
 
 
masky:
Rudolf Buneš, Stanislav Petřek, Alena Hejdánková
 
 
zástupce vedoucího výroby:
Karel Vejřík
 
 
asistent režie:
Lubomír Břinčil, Zdena Kracíková
 
 
asistent kamery:
Jiří Macák, Jiří Pospíšil
 
 
pomocná režie:
Milada Mikešová, František Sádek
 
 
odborný poradce:
František Golyšev
 
 
fotograf:
Jindřich Panáček
 
 
spolupráce:
Miroslava Vopěnková, Vilma Binterová, Leopold Zeman
 
 
asistent vedoucího výroby:
Ctibor Jeřábek
 
 
nahrál:
Filmový symfonický orchestr
 
 
dirigent:
František Belfín, Štěpán Koníček
 
 
vedoucí výroby:
Vladimír Vojta, Erik Hubáček (vojenských částí)
 
 
Copyright © 2003-2019, HyperMedia, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.