Rozhovor: Ondřej Trojan

Vydáno dne 12.06.2020 (425 přečtení)
Bourák se chystá do kin, a tak vám nabízíme rozhovor s režisérem. 
FDb: Musím říct, že podle synopse jsem čekal, že uvidím spíše komedii ve stylu Čtyři vraždy stačí, drahoušku. Ale Bourák si jde vlastní cestou, na které mohlo být to natáčení možná ještě složitější než třeba v případě dramatu Želary
Ondřej Trojan: Nakonec to vlastně bylo strašně složité. Neuměl jsem si domyslet, kolik úskalí skýtá žánr situační komedie. Když jsme jezdili na obhlídky a připravovali jsme to natáčení, tak jsem říkal manželce Báře, že to je nenatočitelné, že se z toho nedá poskládat rozumný natáčecí plán. Protože se pořád nějak vyvíjejí ty rekvizity a ti herci se tam pořád potkávají tak nesmyslně, že je složité je dát dohromady. Bylo potřeba mít rozdělená ta auta v různých mezifázích a do toho ještě zvířata ... Nakonec to byla hodně vydřená práce.

FDb: Poprvé jste do výrazné role obsadil bráchu Ivana. Přemýšlel jste, že byste našel roličku i pro tátu Ladislava? V minulém roce jsme ho mohli vidět ve Vlastnících
Ondřej Trojan: Já jsem tátu obsazoval do dvou filmů, do Želar a do Pějme píseň dohola. A ani jednou to nevyšlo kvůli divadlu. A tady jsem pro něj důstojnou epizodní postavu neměl. A v době, kdy jsme točili, by to pro tátu bylo fyzicky dost náročné. Ve Vlastnících táta seděl na jednom místě a fyzicky to pro něj bylo únosné. Tu chvilku obsadit tátu do filmu jsem asi i u Bouráka prošvihnul, ale táta je pořád v takové kondici, že se ještě třeba před tou kamerou potkáme.

FDb: Režíroval jste drama, režíroval jste komedie. Lákalo by vás zkusit si jiný žánr, třeba horor?
Ondřej Trojan: Pokud bych měl zajímavý scénář, tak jo. Rád dělám pokaždé něco úplně jiného. Je to motivační a moji lenost to rozebere na kousky, protože se musím soustředit zase na nějaký jiný způsob práce. Tenhle film vznikal ve dvou etapách – na jaře a na podzim. Ta dlouhá pauza nebyla úplně šťastná, ale byla nutná, protože jsme potřebovali ty jednotlivé reálie předělat a přestavět. Bylo nutné je natočit v jednom stavu, a pak ve druhém. A ani herci nám nedali jiný prostor než ten, že jsme deset dní natočili na jaře a zbytek, těch sedmadvacet dní, jsme točili na podzim, kdy už nás hodně zlobilo počasí, brzo se stmívalo a byla to bitva o každou natočenou minutu.

FDb: Je pravda, že jste ve Varnsdorfu sám lezl po střeše té vily a upravoval střešní tašky, protože se k tomu nikdo jiný neměl?
Ondřej Trojan: Je, protože se to tam načechralo jen trochu, aby se s tím nic nestalo a pro tu kameru to nestačilo. Tak jsem prostě vzal žebřík a na vlastní zodpovědnost jsem jim tam rozebral kus střechy. Potom tam ale přišli pokrývači, opravili to líp a dopadlo to dobře.

 










 

FDb: V Bourákovi jste si zahrál Elvise a spolupracoval jste i na scénáři. Byl Elvis už v původní verzi?
Ondřej Trojan: Tenhle sen s Elvisem tam byl vždycky. Trochu jsem upravoval ty dialogy a jinak jsem se s tím scénářem mořil a přepisoval jsem ho. Zaprvé tak, abych to uměl natočit. A zadruhé, když už jsem viděl, jak vypadají ty konkrétní reálie, tak jsem to upravoval do těch konkrétních reálií. A zatřetí se mi nechtělo posouvat ten film do devadesátých let, protože to bychom se dostali do ještě neřešitelnější situace a prostě bychom to neufinancovali. Chtěl jsem to posunout do současnosti a připadalo mi, že ten film je tím rodinným tématem nadčasový. I když to bylo právě v devadesátých letech, kdy se v severních Čechách zavíraly všechny ty fabriky a najednou tam lidi byli bez práce a bylo to tam opravdu divoké. Každý se živil, jak jen to šlo. Často i za hranicí zákona.
Prostě jsem to chtěl mít posunuté do dneška, protože ten kraj a ty lidi tam mám rád. Tak jsem si vymyslel i to fiktivní město Šlukdorf, protože jsem to nechtěl zaparkovávat do nějakého konkrétního města, aby to nevypadalo, že se nad to město z pohledu Pražáka povyšuju. Takže to mělo i tyhle konotace a s tím scénářem jsem se poměrně dost namořil. Omladil jsem Kamilu, která tam hraje velkou roli a které mělo původně být šestadvacet. Protože jsem chtěl, aby Ivanovu partnerku hrála Kristýna, která byla pro matku šestadvacetileté dcery strašně mladá. Takže těch věcí, které se tam upravovaly, pak bylo ještě hodně.

FDb: Musím říct, že jsem v Bourákovi devadesátky viděl, jak si je pamatuju …
Ondřej Trojan: Ony tam byly někde zašifrované a nějaká residua těch devadesátek tam jsou, ale ta jsou v tom městě pořád. Ty herny tam taky pořád jsou. A ty šlapky už tam nestojí na každém rohu, ale taky tam pořád jsou, protože Němci tam pořád jezdí za touhle sexuální turistikou. Ale už to není tak na očích a ten region je v obrovském rozkvětu. Velmi dobře se mu daří a lidé jsou tam pracovití a kreativní. Líbilo se mi tam, ten Šluknovský výběžek je bezvadný.

FDb: Je koronavirová situace a premiéry se přesouvají na příští rok. Z českých filmů se takhle posunul i Zátopek. Ale vy jste říkal, že kdyby se měl Bourák přesunout na příští rok, tak by ve vás tenhle film asi umřel. Jak jste to přesně myslel?
Ondřej Trojan: Ty věci kolem premiéry mám rád. Rád jezdím na projekce, rád si povídám s diváky a rád tím žiju společně s nimi. A představa, že bychom to odložili o rok, pro mě byla nejedlá. Na podzim se mi posouvat premiéru nechtělo, protože tam bude přetlak filmů z jara. Budou si navzájem vykrádat diváky, a vůbec kdo ví, jaká ta situace v kinech na podzim bude. Prostě jsme se rozhodli jít do toho střemhlav a přes léto, jak jsme to původně zamýšleli.

FDb: Říkal jste, že hudba rockabilly v Bourákovi vás ze začátku úplně nelákala. Jaká hudba by vás teda lákala?
Ondřej Trojan: Ne, já jsem nikdy neměl vztah k rock’n’rollu. Ten mě nikdy nebavil. Já jsem začínal na bigbítu a hudbě z šedesátých let. Ale objevení rockabilly a těchto nových trendů, jaké vycházejí z kořenů rock’n’rollu, se mi naopak líbilo. Je tam spousta různých odnoží. Je to hudba, která do sebe vstřebala spoustu současných vlivů, včetně třeba punku. Je divoká, ale zároveň přímočará a jednoduchá. Hodně se mi zalíbila. A pak moje žena Bára přišla na nápad, ať zkusím zavolat Romanovi Holému, že by byl jako autor hudby ideální. Tohle řešení mě vůbec nenapadlo a bylo to jedno z nejšťastnějších setkání. Stejně jako na poslední chvíli udělaný casting s Veronikou Markovou.

FDb: V Bourákovi hraje skvěle …
Ondřej Trojan: Je perfektní. Je autentická, přirozená, je skvělá.

FDb: Co se vám první vybaví, když se řekne Bourák?
Ondřej Trojan: No, když se vrátím k té práci, tak já mám takový problém, že když něco natočím a ten film je hotový, tak ve mně jako v režisérovi tak trochu umře. Až ho svým způsobem přestanu mít rád. Protože vím, že některé věci bych tam chtěl třeba udělat jinak. A v té dvojroli toho producenta najednou začnu přemýšlet o tom marketingu. A pro mě jsou tyhle rozhovory, jak jsem to dělal, vlastně trochu utrpení. Protože se vracím do kredence, kterou už jsem zavřel. Takže se na to rozpomínám.
Při tom jarním natáčení jsme odtočili větší část těch obrazů z žánru gangsterky s Jirkou Macháčkem. A točili jsme i tu rodinu bez Ivana v tom promočeným, propršeným baráku. A na podzim jsme pak navazovali s těmi Ivanovými obrazy. A tam byl trochu boj, aby nám ty půlky držely pohromadě tak, jak jsem si je původně představoval v té míře stylizace. Bylo trochu složitější donutit toho bráchu k tomu, aby byl víc stylizovaný a „přiťáplý“. On některé věci cítil víc realisticky a já už jsem v tom čase, který jsme na to měli, nechtěl tu jeho vystavěnou figuru úplně bourat, protože jsem si říkal, že to, jak ji má sám postavenou, může být nakonec správná cesta. A nutit herce uprostřed natáčení k věcem, které nemá poskládané, by určitě nevedlo k dobrému výsledku. Byl to vlastně trochu boj.

FDb: Máte už nějaký další námět nebo dokonce scénář, který byste chtěl natočit příště, až se současná koronavirová situace trochu uklidní?
Ondřej Trojan: Nejdříve bych ještě řekl k Bourákovi, že mě trochu mě překvapilo, že téma té rodiny se po koronavirové smršti stalo takovým zjitřeným tématem a že ten náš cynický, černý humor, který když jsme pouštěli v pracovních verzích divákům ještě před tou koronou, tak na něj nahlíželi s mnohem větším nadhledem. Teď, když spolu ty rodiny byly pohromadě dva měsíce zavřené, vnímají lidi ty rodinné vztahy trochu zjitřenějším způsobem, než jak tomu bylo před tou koronou. To je ještě takový zvláštní efekt, který jsem vypozoroval, když jsme ten film divákům pouštěli. Ten černý, cynický humor je teď pro ně trochu citlivější.
Ale to jsem trochu odbočil z té otázky. Mám scénář. Je to naopak zase pomalý, jednoduchý film s hlavní hrdinkou. Je to hozené do retra, do sedmdesátých let. Ta látka se mi moc líbila, když jsem si ji někdy před dvěma rokama poprvé přečetl. A domluvili jsme se s Petrem, že ten scénář přepracuje podle mých připomínek, což se stalo. Už ho mám měsíc a půl doma. Přečetl jsem si prvních deset stránek, a pak jsem to zavřel. Protože jsem si říkal, že v téhle konstelaci, kdy dodělávám film a kdy ta korona byla na vzestupu a bylo to tady nejvíc zarouškované, by nebylo dobré, abych si to přečetl, protože jsem se bál, že by se mi ten film přestal líbit. Bál jsem se, že se ve mně taky něco změnilo a že by mi ta látka připadala neaktuální. Musím k ní znova najít nějaký přístup, proč je k dnešku zajímavá a důležitá. Je to téma o osobní svobodě, o touze lidí být nezávislí, nezařadit se do toho poslušného stáda, což aktuální téma je. Zvláště v dnešní době, myslím si. Koneckonců tohle je jedno z témat toho Bouráka, že je to takový pařez, co si jde svojí cestou a chce být svůj. Takže si to přečtu po tomhle premiérovém blázinci v červenci v klidu na otománku ve Slavonicích. Snad mě to znova nakopne.

FOTO: Falcon
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Kino

Recenze: Havel

Kam jinam vyrazit na tenhle povedený film o prvním českém prezidentovi, než do pražského kina Lucerna, které je s... celý článek

Skylink

Hitlerova bitva s médii

O moci médií dnes nikdo nepochybuje. Dokonce se dnes v rámci jejich internetového prostoru mluví o kybernetické válce. celý článek
 
Přidat na Seznam.cz
Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení

Copyright © 2003-2020, HyperMedia, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Load: 0.069/0.059
Partneři:
Hyperreality.cz | BigZoom.cz | Hyperinzerce.cz | Bleskove.cz | IQport.cz